Mysl v srdci
Mysl v srdci touží být,
být v něm a mít klid.
A když tomu tak není,
má v sobě zmatky
a neví kterou cestou se ubírat.
Jako kompas názory druhých užívá
a do svého nitra se nedívá,
ani své nitro neslyší,
když vše hlasitý svět přehluší.
A tak stále hledá ve zmatku světském
namáhavě cestu svou,
jež stále těžší se zdá.
A když vše podle lidských pravidel vykoná,
dostaví se spokojenost krátce
a zase žene se dál,
neb tu hned vyčerpal.
A tak stále dokola,
až u budou mu síly
a cestu svou stejně nenajde..
Když však pochopí,
že láska k žití potřebná je,
že každodenní starosti,
beroucí jako všednosti jsou důležité.
A je to jen na vás,
zda je budete poctivě přijímat
a vykonávat s láskou a vědomím,
že žádná povinnost,
která ke mně přichází,
není zbytečná a je určená právě vám.
A je to jen na vás,
zda si budete vážit rodin, domovů, přírody, lidí, práce
a vnitřně děkovat za tento život,
jsou lidé bez práce, rodiny, domova, úcty a důstojnosti.
Asi už víš, že je toho spoustu za co děkovat,
asi už víš, že láska, vděčnost a víra v lepší zítřky,
jsou ukazateli tvými k cestě
tvé mysli do brány srdce.