Volání duše
Proč na Zem jsem přišel?
Jak žíti mám?
Proč mě život nebaví?
Kam směřuje můj život?
Proč se mi nedaří?
Proč nemám peníze?
Proč nemám rád lidi?
Proč mě život nenaplňuje?
Proč smysl v něm nevidím?
Život na Zemi jsi dostal a lidské tělo také,
jež odrazem tvé duše jest,
jež přišla na Zem své poslání plnit.
Života važ si svého ,
žij ho a život druhých respektuj.
Srdce tvé
ať s láskou žije ,
mysl tvá ,
ať čistě a zdravě tvé tělo vede,
ve všech skutcích a slovech:
v záležitostech rodiny,
v záležitostech domova,
v záležitostech dětí,
v záležitostech práce,
v záležitostech tebe a velké bohyně,
v záležitostech tebe k sobě,
v záležitostech tebe a Země.
Svému nitru naslouchej,
pak na cestu se dej,
pak v srdci svém pocítíš,
lehkost a radost z všedních věcí okolo
a bavit tě svět začne s úsměvem.
A dařiti se bude,
vše s láskou dělané,
vše co v lásku proměníš.
Život obrátí se k tobě čelem
a naproti ti půjde,
vše v dobré se obrátí a problémy vytratí.
Pak do života hojnost přijde
a dařiti se bude.
V lidech dobro uvidíš,
jejich chyby odpustíš.
A rád zas s nimi budeš,
v kruhu lásky stát,
v harmonickém soužití,
jež radostí všechny naplní.
A hle už smysl života svého jsem našel,
můj úkol na Zemi je jasný.
Svou danost jsem objevil
a začal tvořit
a svou láskou všechny hradby bořit
a sjednotil vše,
co se v mysli vytratilo,
v nekonečném stvoření,
v putování věčném,
jež duši náleží.