Radost
Temnotě se tipec zatrhne.
Kohoutek se utáhne, ze zdroje pouze ten, co má, dostane.
Vše se zpět napravuje, láska vše zaceluje.
Vše se do pořádku dává, láska sílí, světlo sílí,
krásné víly se spolu radují a tancují,
v rytmu žití, v rytmu bytí,
nádhernému toužení, lásky mámení.
A co květiny, byliny nejdražší, nejsladší,
nejvoňavější, nejkrásnější.
Odpouštím Vám a odpouštím sobě,
v téhle době, je třeba začít zas, budovat,
tvořit a vzdát se, znát se, pomáhat, uznávat, cvičit a trénovat,
ve zdravém těle zdravý duch,
ve zdravém duchu zdravý svěží vzduch.
Ustalo soužení, začalo tvoření,
k lásce zas, nastal čas.
Vše v dobré se překlopilo, zlo ustoupilo.
Je čas.
Začít budovat, tvořit a malovat,
lásku rozdávat, štěstí prožívat,
NEBE ZAŽÍVAT.
Zpívat a tancovat,
radost rozdávat.
Tak blaženost začíná pane Svačina,
V NOVÉM VĚKU, V NOVÉM DUCHU,
tvoření v lásce nadšení.
Nebesa nám žehnají,
podporují tvoření v lehkosti, radosti, něžnosti,
vzájemné úctě a respektu k Božímu projektu.
Co zasadíme, to taky sklidíme,
z malinkého semínka obrovský strom vyrůstá,
do nebe i do země, přináší něco ze sebe,
radost nastane obrovská,
každý si s radostí zavýská.