Slova
Odpouštím,
opouštím temnotu, temné časy,
na světlo blýská se asi.
Co teď dělat?
Sobě odpustit, sebe propustit.
JSEM TVOŘITEL
tvořím si svoji realitu jak chci.
JE TO MUJ ŽIVOT,
MOJE PROŽÍVÁNÍ
a zažívání všeho, co je.
Pokaždé mám na výběr:
radost nebo bolest,
chaos nebo klid.
Co mě má tato situace říct?
Co mě má naučit?
Proč se mi to děje?
Co jsem komu udělala??
SLOVA mají obrovskou sílu,
slova určují naši realitu víc, než si myslíme.
Slova mají obrovskou váhu,
slova umí pohladit, ublížit,
slova slouží k potěšení i ublížení,
slova jsou a jen my určujeme,
jak je použijeme.
jen my jim dáváme váhu, jakou poté mají.
Jen my udáváme směr, kterým se ubírají.
Jen my je můžeme zastavit,
Jen my je můžeme oživit.
JE TO JEN NA NÁS,
zda-li budeme žít lásku nebo peklo,
dobro nebo zlo.
